Baroko - představitelé
Antonio Vivaldi
(1678 – 1741), italský skladatel a houslový virtuos, působil v Benátkách. Psal concerta grossa, má zakladatelský význam v sólovém koncertu – hlavně pro housle (čtveřice programních houslových koncertů – Čtvero ročních dob). Napsal i množství oper. Jeho hudba je jásavá, působí statickým dojmem.
Georg Friedrich Händel
(1685 – 1759), německý skladatel, působil i v Itálii, usadil se v Anglii. Psal hlavně opery (Julius Caesar, Xerxes, Rinaldo), největší význam mají jeho oratoria (Mesiáš, Izrael v Egyptě, Juda Makabejský). Pro angl. král. dvůr napsal suity Vodní hudba, Hudba k ohňostroji. Jeho hudba je melodická a velmi okázalá.
Johann Sebastian Bach
(1685 – 1750), německý skladatel a varhaník, pocházel z rozvětveného muzikantského rodu. Během svého života působil na mnoha místech jako varhaník, kapelník knížecích orchestrů, učitel hudby. Nakonec se usadil v Lipsku. Za základ hudby považoval kontrapunkt – vedení hlasů. Je označován jako mistr fugy. Napsal neuvěřitelné množství skladeb – pro varhany (Toccata a fuga d moll), pro klavír (cyklus Temperovaný klavír) pro orchestr (Braniborské koncerty, Umění fugy, Koncert pro dvoje housle a orchestr d moll). Vokálně instrumentální skladby: Matoušovy pašije, Janovy pašije, Mše h moll, Vánoční oratorium. Jeho hudba je niterná, náročná, vyjadřuje pohyb.
Další skladatelé
-
Arcangelo Corelli – Itálie,
-
Jean Philippe Rameau /žán filip ramó/ – Francie,
-
Georg Philipp Telemann – Německo,
-
Henry Purcell – Anglie
Barokní hudba v Čechách
představitelé
-
Adam Michna z Otradovic – působil v Jindřichově Hradci. Napsal Svatováclavskou mši a písňové sbírky Loutna česká, Česká mariánská muzika a Svatoroční muzika.
-
Pavel Josef Vejvanovský – působil v Kroměříži. Ve svých skladbách prosazoval hlavně dechové nástroje – lesní rohy a trubky.
-
Jan Dismas Zelenka – nejvýznamnější český barokní skladatel, působil v Drážďanech, psal mše, triové sonáty, melodramy.
-
Bohuslav Matěj Černohorský – hlavně sborová tvorba.