Klasicismus - představitelé
Vídeňská škola
Joseph Haydn
(1732 – 1809), rakouský skladatel, působil ve Vídni – byl kapelníkem u knížete Esterházyho. Psal symfonie (více než 100 – např. Lukavická, Vojenská, S ůderem kotlů, Hodiny), klavírní sonáty, má zakladatelský význam ve smyčcovém kvartetu (Skřivánčí kvartet, Císařský kvartet). Napsal i množství oper. Je autorem rakouské císařské hymny – nyní německé hymny. Jeho hudba je harmonicky jednoduchá, přehledná a pohodová.
Wolfgang Amadeus Mozart
(1756 - 1791), rakouský skladatel, narodil se v Salcburku, jeho otec Leopold byl kapelníkem arcibiskupské kapely. Mozart se projevoval jako zázračné dítě – jako klavírista a houslista vystupoval po celé Evropě. Od dětství skládal. Usadil se ve Vídni. Několikrát navštívil Prahu, kde byl nadšeně přijat. Psal opery (Únos ze serailu, Figarova svatba, Don Giovanni, Kouzelná flétna), symfonie (Pražská, Jupiter, Linecká, g moll – Velká), koncerty pro klavír, housle a pro různé dechové nástroje, klavírní sonáty, smyčcové kvartety. Velmi známé jsou jeho lehčí, oddechové skladby (např. Malá noční hudba). Psal i hudbu duchovní (Korunovační mše, Requiem). Jeho hudba je melodicky invenční, radostná. Mozart je skladatelem, od nějž se hraje téměř veškerá jeho tvorba.
Ludwig van Beethoven
(1770 – 1827), německý skladatel působící ve Vídni. Díky finanční podpoře šlechty žil jako svobodný umělec. Vyznával ideály svobody a rovnosti lidí. V počátcích obdivoval Napoleona. Nikdy se neoženil. Velmi brzy začal ztrácet sluch, až ohluchl zcela. Největší význam má jeho tvorba symfonická – napsal 9 symfonií (č.3 - „Eroica“, č.5 - „Osudová“, č.6 - „Pastorální“, č.9 - „S ódou na radost“). Napsal velké množství klavírních a houslových sonát (viz výše), smyčcové kvartety, klavírní koncerty. Vrcholem jeho vokálně instrumentální tvorby je Missa solemnis (Slavnostní mše) a jediná opera Fidelio. Beethovenova Óda na radost se stala hymnou Evropské unie. Beethovenova hudba je různorodá – někdy niterná a náročná (i pesimistická), někdy okázalá, vzrušená a monumentální. Tvorba posledních let nese znaky začínajícího romantismu.
Česká klasicistní tvorba
představitelé domácího proudu
František Xaver Dušek – skladatel a klavírista, s manželkou, zpěvačkou Josefínou, byli přáteli W.A.Mozarta. Napsal množství symfonií a klavírních sonát – vliv Mozarta.
František Xaver Brixi – kapelník Chrámu sv. Víta. Napsal obrovské množství skladeb – především duchovních. Spojuje barokní mohutnost s líbivými klasicistními melodiemi, inspirace lidovou melodikou.
Jakub Jan Ryba – vzdělaný kantor v Rožmitále pod Třemšínem, autor melodických, posluchačsky vděčných skladeb – inspirace lidovou hudbou. Psal komorní hudbu, chrámovou hudbu – mše a pastorely (Česká mše vánoční)
Jiří Ignác Linek – kantor v Bakově nad Jizerou, autor velkého množství skladeb, hlavně velikonoční a vánoční chrámové hudby
hudební emigrace
Jan Václav Stamic – rodák z Německého Brodu, hlavní představitel mannheimské školy, tvůrce sonátové formy, rozšířil dynamické možnosti hudby (zesilování – zeslabování)
František Xaver Richter – další z představitelů mannheimské školy
Josef Mysliveček – uznávaný a obdivovaný tvůrce oper (Bellerofontes) a oratorií, v Itálii označován jako „Božský Čech“
Jan Ladislav Dusík – rodák z Čáslavi, klavírní virtuoz, autor programních klavírních skladeb, předjímá romantismus
Jan Antonín Benda – tvůrce melodramu (Ariadna na Naxu) – vliv J. J. Rousseaua
Antonín Rejcha – flétnista, tvůrce dechového kvinteta, profesor pařížské konzervatoře (mezi jeho žáky patřili např. H. Berlioz, Ch. Gounod)
Jan Václav Stich – Punto – hráč na lesní roh
Jan Křtitel Krumpholz – harfista, autor harfových skladeb
Leopold Koželuh – klavírista, nástupce Mozarta u vídeňského dvora